… aneb starý nebo nový.
Toužíte po domečku? A váháte, zda stavět, nebo rekonstruovat?
Řeknu vám pár svých, ryze subjektivních a ryze osobních postřehů a třeba vám to pomůže v rozhodování 🙂
Začnu tím jednodušším. Novostavba.
Pokud budete stavět nový dům na “zelené louce” máte mnohem vyšší pravděpodobnost, že vás nic nepříjemně nezaskočí (pokud natrefíte na dobrého projektanta, dobrou stavební firmu, řemeslníky…) . Máte možnost vybudovat si něco, co bude jen a jen vaše, podle toho jak chcete a jak si představujete, bez kompromisů. V podstatě značka ideál…
ALE 🙂
Pořád je nás dost, co se rozhodneme opravit starý dům… PROČ? Opravdu – není to jen tím, že je nedostatek volných pozemků…
Jedna z asi nejviditelnějších a nejpodstatnějších věcí je, že u starých domů většinou bývá už vzrostlá zahrada, někdy spíš prales… ale já například pralesy miluju 🙂 Další věc, že staré domy mají už svou historii, svoji duši… někdy to je spíš na škodu, ale někdy úplně naopak. A to co v novém domě nenajdete je velká dávka nostalgie…
Když postavíte nový dům, cítíte hrdost, že jste postavili nový dům, ale když opravíte starý, cítíte hrdost nad tím, že jste ho zachránili.
Opravovat je dlouhá nevyzpytatelná cesta, dům se tváří leckdy mnohem zdravěji než ve skutečnosti je.
Navrch huj, vespod hnůj… Buďte připraveni ne to, že náklady, se kterými podle prvotního odhadu počítáte, budou mnohem vyšší a buďte připraveni, že se vám to nikdy nevrátí (pokud by jste dům chtěli někdy prodat).
Buďte připraveni na to, že se s nejvyšší pravděpodobností objeví minimálně jeden problém, který se bude jevit zdánlivě neřešitelným. Ale nebojte, všechno má řešení.
Buďte připraveni na hromadu kompromisů a možná ještě o fous víc.
Buďte připravení na to, že většina odborníků řekne, ať to raději zbouráte a většina známých si bude klepat na čelo.
Buďte připraveni na to, že toho budete mít často plné zuby a že si budete nadávat, proč jste do toho šli.
Ale nebojte ten důvod se vždycky připomene sám… třeba v podobě staré lípy a zahradě… bublajícího potoku u hranice pozemku… starého kredence, který jste našli na půdě a těšíte se, jak ho zakomponujete do kuchyně, nebo prostě jen pocitu z “toho” místa, z “toho” domu.
A až to jednou dokážete, protože vy to dokážete, zažijete ten pocit, který nelze popsat… Hrdost, nadšení ze všeho, že jste to zvládli, že ten dům díky vám zase žije a raduje se…. A bude to vaše místo. Vaše místo s duší.
Ano, nejsou to příliš racionální důvody a asi to nejde dost výstižně popsat (vy, kdo máte něco podobného již za sebou víte o čem mluvím). Ale řeknu to jinak, pokud jste tak trochu magoři jako já… jděte do toho… 🙂 všemu navzdory.
A počítejte s tím, že až budete sedět s návštěvou a popíjet kafíčko ve vašem novém starém domě a vaši hosté, se budou ptát, zda si mají postavit nový dům, nebo se pustit do rekonstrukce, vždycky jim poradíte, ať nejsou blázni a postaví si nový.
Krásné dny vám přeju!
Vaše Zuzka
P.S.: víc fotek můžete vidět u mě na instagramu, kde mě najdete na @zuzana_iconioo
Zuzi, naprosto souhlasím, my měli to štěstí( někdo by řekl smůlu) , že jsme si vyhlédli pozemek ze starým domem a vzrostlou zahradu, jelikož jsme realisti a dům nebyl opravdu žádný zázrak, tak jsme začali vedle stavět nový, s tím, že původní půjde dolů, zachováme pouze sklep a použijeme staré cihly, rámy oken, staré dveře vše na dekoraci. Zahrada jak píšete prales, ale to je právě to pravé kouzlo 🙂
Peti moc fandím! a přeji krásné dny, Zuzka
Krásný článek! Zrovna stavíme základy…..Dlouhé roky jsme v kraji hledali ten náš stařičký domek, který jsme chtěli zrekonstruovat a vdechnout nový život Jenže, tam odkud pocházím jsou spíše samé statky a když jsme našli to co by se nám líbilo, byla cena vysoká. A tak asi po patnácti letech usilovného snění jsme našli přesně to místo kde chceme žít, a které jsme si vysnili. Dům jsme si navrhli podle sebe. Něco bude stavět firma něco svépomocí sami. A tak si plníme sen. V momentě kdy jsme se rozhodli koupit pozemek začali se dít krásné i transformační životní změny. Někdy velmi bolestné, ale vždy podporující náš záměr. Všem, kteří si chtějí vybudovat svůj sen držím palce a hlavně, když příjde ta vaše chvíle zaručeně to poznáte a pak se vše bude dít tím nejlepším způsobem pro Vás. Děkuji Zuzi za článek a za kousíček vašeho života, který tady sdílíte.
Moni moc děkuji za nádherná a moudrá slova! jste úžasná a přeji vám také mnoho sil a mnoho splněných snů! Zuzka
Zlatíčko ahooooj,
jé když si vzpomenu na nás s Rosťem. Věděli jsme od začátku, že chceme starý domek.Máme starý Baťovský domek z roku 1923. Co šlo jsme udělali jsme sami, i jsme se u toho hrozně nasmáli, vždy jsme se odměňovali v cukrárně, jak ty čuňátka jsme si nakoupili zákusky a špinavými packami snědli. Samo když něco nešlo jak mělo, to k tomu holt patří. Kolikrát jsme si říkali, ještě, že člověk dopředu neví co ho čeká. Ze začátku jsme si říkali, že jsme jak Pat s Matem, všechno jsme se učili za pochodu, ale ke konci, už jsme si říkali, že jsme lepší něž Pat s Matem.
Zuzi pááááá, krásný podzim Zuzka morkusovic
Zuzinko patří a to co vy jste dokázali, před tím smekám nejen já, ale i hromada tvých obdivovatelů! fakt doufám, že letos už se dostanu podívat se osobně 🙂
Zuzko my jsme postavili nový a osm let v něm jsem nedokázala realizovat svoje sny,zahrada prázdná, tahala jsem stromy očima.Dozráli jsme, domek prodali a šly do staré stodoly viz můj blog.Manžel říká,že mu to zkrátilo život,ale nikdy by tu naši krásku nevyměnil,staré stromy,výhled.Je to boj navždy,ale nás baví to,že plánujeme a máme stále cíle na které se těšíme i když opravdu sil není tolik co dřív.Lenka
A o tom snění to z velké části je…. přeju co nejvíc sil a co nejvíc splněných snů!
Moc pěkný článek Zuzko. My jsme si s přítelem zkusili menší ,,rekonstrukci´´ starého domu po prababičce na přechodné bydlení a byli jsme z toho tak otrávení, že jsme začali stavět dům nový. Všechno co zvládneme sami, si děláme s přítelem a i přesto že jsme začali na zelené louce, je ted zahrada plná bordelu ze stavby a různé problémy a úskalí řešíme taky. Ted to byl rok od toho co jsme začali a máme první krizi. Což si myslím že za rok každodenní práce na domě je zatím ještě pořád fajn skore, ale i tak je to nepříjemné. Najednou se nám už na stavbu moc nechce, vše jde uvnitř pomaleji než šla hrubá stavba a nastávají různé problémy. Věřím však, že to zvládneme a jednou si řekneme. Stálo to za to! A všem, kteří staví, nebo rekonstruují fandím! Opravdu to není sranda. Vaše rekonstrukce se povedla moc. Domeček je krásný 🙂 Už se taky těším… 🙂 Krásný den Zuzi 🙂
Zvládnete a rozhodně to za to stojí!!! Držte se a krásné dny! Zuzka
Zuzko, krásný článek. Znám ten pocit, když přijedu na chalupu a všechno ze mně spadne. To ticho, ten les za domem, rybník, ta vůně! Také bychom si chtěli do budoucna na chalupě a to máme obr chalupu(dříve zemědělská usedlost-tatínek se tam narodil), dodělat podkroví. Mít ho v podobném duchu, jako máte Vy a těšit se z východu slunce, které prolézá skrz střešní okna a nakonec nejkrásnější západ slunce oknem na opačné straně domu. Nikdy by to nebylo ono, postavit tam novostavbu. Cítím z každého místa babičku s dědou a tu starou dobu, kterou oni lehkou neměli. Přeji Vám moc a moc krásných chvil na chaloupce prožitých a hodně štěstí.
Marti však ty máš neskutečný cit pro bydlení a žití…. přeju mnoho nádherných chvil na chaloupce! Zuzka
Ahoj Zuzanko je to přesně stejné jako u tebe akorát já se v tom domě narodila a to doslova zaspal řidič a já se narodila doma kde si mě odrodil můj skvělý tatinek mám k němu tak velký vztah,že nás neodradilo dlouhé opravování a bylo hodně dlouhé, protože manžel si dělal všechno sám a tak má ted vnouček pískoviště jako já moje děti a ty vzpomínky tu práci vyváží a jak tu někdo psal každý dům má duši a já si neumím představit bydlet v paneláku,a tak Zuzi at se vám pěkně bydlí chaloupka nádherná.
Evi tak to je kouzelné!!!! nádherné dny přeju, Zuzka
Zuzí, tleskám!!!!!!! Myslím, že k tomu není co dodat 😉
Jitu moc děkuju!
Dobrý večer Zuzi,naprosto skvělý článek i téma!:)Můj manžel je stavař,takže novostavba byla jasná ,přesto chápu Vaše názory a pocity a domeček jste krásně vypiplali, a Vy opravdu máte ten dar z ničeho udělat něco ,navíc něco opravdu kouzelného.:)Pro mě jste žena -borec opravdu,předtím i potom!:)Držím palce, a´t už je alespoń malinko lépe!:)S úctou Madlen
Magdi moc děkuji za krásná slova! Krásné dny a krásné bydlení, Zuzka
Naprosto souhlasím Zuzko.
Bydlela jsem, jako malá holka v paneláku a tatínek zdědil domek, který se používal, jako chalupa. Nejprve se tam jezdilo na odpoledne, později na víkendy, já si hrála a rodiče dům předělávali. Po několika letech se začalo jezdit od jara do září a dopadlo to tak, že jsme se tam odstěhovali. K domečku máme všichni vztah a dědí se.
Rodiče mi říkali, nikdy nekupuj starý dům nevyplatí se ti to a raději postav nový.
Staré domy se mi líbí a ráda bych nějaký opravdu starý a lehce ho předělala. No, je to jen se a myslím že u toho to i skončí, ale uvidíme, co nám život přinese.
Tvojí překrásnou kuchyň mám spojenou s tímto domkem a teď když vidím, že vlastně patří do tvého domečku a ne chaloupky, tak mi to přijde tak nějak zvláštní 🙂
Bude článek i foto také o vašem domečku, ne jen chaloupce?
Krásný den Hanka
Hani, děkuji za napsání…. nevím jestli o domečku je co psát, byl to podobný příběh, jen vlastně menší ruina…. 😀 Krásné dny, Zuzka
Zuzanko, nemám moc času procházet internetové stránky a na tvých jsem podruhé, tudíž čtu druhý článek a zase mě “nutíš” napsat komentář ? Je úžasný, s jakou láskou vše děláš a píšeš! Při samotném čtení cítím u srdce úžasné teplo a všechno ti věřím. Takže pokud bych se teď rozhodovala jaký dům, určitě jdu do rekonstrukce, protože ten váš je tak krásný a čistý… prostě se musím opakovat…. “jsi báječná”
Ty jsi zlatá Dáši a domek máš nádherně vymazlený. Děkuju za napsání a přeju krásné dny, Zuzka
Zuzi, to je bezva článek! 🙂
Naše chatka taky čekala na rekonstrukci, ale čím víc jsme do ní šťourali, tím víc jobovek přibývalo, a tak jsme se rozhodli ji raději zbourat a postavit znovu, než ji lepit a být překvapení, že se zase něco vyvrbilo 🙂 Nicméně netušíme, kdy “do toho kopnem”, protože každá koruna je teď potřeba pro “jiný projekt” 😀
Zuzi, chaloupka je úžasná, přeju Ti, ať v ní zažiješ spousty nádherných chvil 🙂
Krásný článek! 🙂 Je pravda, že ta atmosféra zrekonstruovaného domečku “s duší” jde cítit i těch fotek. Moc Vás obdivuji, že jste se do takového projektu dali a ještě víc za to, že jste vše dotáhli do konce. My s manželem máme novostavbu a nedávno jsme dodělali podlahy (mimochodem můžu velmi doporučit eshop i-podlahy.cz, jsme zatím moc spokojení, bleskově komunikují). Celá stavba nás už stála hodně nervů, tak jsem zvědavá, co se ještě objeví…Snad si v novém bydlení jednou budeme také prohlížet fotky ze stavby se stejnou nostalgií jako Vy 🙂
Jani určitě budete 🙂 hodně energie posílám 🙂