Proč je tak (ne)výhodné býti ženou…

… aneb ZE ŽIVOTA DOMÁCÍCH MAZLÍČKŮ

Nedávno jsme seděly s mojí nejkou a nejsou u skleniček vína a opět rozjímaly o našich životech. Děti na sebe co chvíli ječely, my ječely co chvíli na děti, až jsme se dostaly k rozjímání nad tím, že být ženskou je dnes fakt náročné a kolik výhod proti nám mají například naši domácí mazlíci.

FullSizeRender 1
My dvě 🙂 foto Bertík

Předesílám, že jsme mluvily o NAŠICH domácích mazlících – tzn. zaopatřených, netýraných a ničím nestrádajících miláčcích.

Uvedu několik příkladů a rozdělím je do kategorií dle druhu (od každého druhu jich uvedu pět), děti vynechám, v současné době by mě kontrola ze sociálky dorazila…

KOČKY

dokonalá, ladná, svéhlavá, svobodomyslná stvoření, která na rozdíl od nás žen:

  • si mohou dovolit celý den spát a ještě je za to pochválíme, jak jsou hodné
  • neznají slovo dieta,krmí se všemi možnými dobrotami a když přiberou, říkáme o nich, že jsou to konečně pěkné kočky
  • depilace, epilace, holení, laser??? Pche! čím hustší srst tím lépe…. je to známka jejich zdraví a vitality… no je to spravedlivé?
  • mazlí se jen když chtějí ony a nikdo jim to nevyčítá
  • když se někam zaběhnou… za jiným kocourem nebo kočkou, vítáme je po návratu s otevřenou náručí, plnou miskou a jsme šťastní, že jsou zase doma

    MICI2 e1501092809291
    Naše Mici, lehce šilhavá, těžce milovaná 🙂

PSI

  • si mohou dovolit celý den spát a ještě jsou za to chválení, jak jsou hodní
  • vystačí si s několika základními povely za jejichž osvojení dostanou pamlsek
  • kompletní pestrost jejich stravy je koncentrována do jednoho produktu, nemusí tudíž vymýšlet, co budou každý den vařit
  • když se jim kdokoliv nelíbí, prostě na něj zavrčí, když se jim kdokoliv hodně nelíbí rovnou štěkají (v krajním případě koušou) Je jim fuk, jestli je to vhodné, nebo ne.
  • umí to s námi, jejich pohledům nelze odolat, jejich roztomilosti taky ne….

    Baryk
    Barynka, něžná obryně, která si ještě moc neuvědomuje, jak moc je veliká…

MUŽI

… trošku oříšek, vybrat jen pět bodů

  • udělání dítěte jim zabere několik minut (v lepším případě)
  • v okamžiku kdy mají více dětí a každé s jinou ženou, dostává se jim obdivu a uznání, ó, jak jsou velkorysí, neboť každé dítě, má právo na svou vlastní matku
  • po návratu domů, je zabezpečován jejich komfort a pohodlí – děti nesmí křičet, večeře je hotová a po ní je dobré se natáhnout na gauč k televizi – oni přece celý den (na rozdíl od nás) pracovali
  • mají bezvýhradné právo na své přátele, koníčky a zájmy – potřebují přece vypnout hlavu, odpočinout si od práce, věnovat se kamarádům…
  • umí to s námi, za kytku, za úsměv, za pusu… ani jim nelze odolat a my je milujeme, takové jací jsou, s kilama nekilama, chlupama nechlupama, prostě JE.
    04 man think
    Tohle není můj muž, však víte… ale je pěknej. A je na plakátu 🙂 Via Martine

    01 man backside
    Via Martine 🙂

S ostatními domácími mazlíčky příliš zkušeností nemám, zvolila jsem nejvýraznější zástupce, ty které aktuálně máme (já, moje nejka a moje nejska).  A předpokládám, že je mraky bodů, které jsem vynechala – když mi je napíšete do komentů, budu ráda.

Jsem ráda, že jsem žena a vím že je mnoho důvodů, pro které je to fajn, ostatně  já si to ani zdůvodňovat nepotřebuji. Na druhou stranu nadhled je v životě potřeba a denní dávka humoru též:-)

Krásné dny a nezapomeňte: ŽENY SOBĚ!

Vaše Zuzka

14 komentářů u „Proč je tak (ne)výhodné býti ženou…“

  1. Amen ? Zuzi opět skvělý článek a nechutně pravdivý 🙂 doma máme kočku – miluju ji, tu její svéhlavost a někdy jí sakra závidím, jak krásný život tady u nás má. A potom mám doma ješte dva dvounohé mužské mazlíčky …. Někdy jsou na zakousnutí … Ale jak píšeš. Miluju je 🙂

    Odpovědět
    • Kači, moc díky 🙂 já myslím, že dost bodů ještě chybí, ale není nad to, se trochu zasmát. Krásné dny a děkuji za komentář! Zuzka

      Odpovědět
  2. Jéé, děkuji za prima článek. Letos mi náš domácí mazlíček přivodil vcelku silnou dávku stresu a to především jeho srstička. Máme doma kočičky odnepaměti, minulý rok nám zemřela dvacetiletá kočičí dáma a tak její místo zaujal zrzavý kocourek. Kočičky u nás žijí venku na zahradě (chlupy doma by mě znepokojovaly a vzhledem ke stavu mých nervů musím eliminovat všechny potencionální zdroje nervozity!!!), takže i kocourek zrzounek zvaný Dante mířil ven… Ovšem netušila jsem, že z normálního koťátka vyroste dlouhosrstý kocour, o jehož kožíšek se musím starat více než o kterýkoliv jiný (doslova…ehm). Nejsouc si této skutečnosti vědoma, jsem se stavu jeho srsti přes zimu nijak nevěnovala (u žádné předchozí kočičky to zapotřebí nebylo a jejich hustá srst se nádherně leskla tak nějak sama od sebe…). Absolutně jsme netušili, že zimní srst spolu s línající letní vytvoří na jeho zádech neprostupnou krustu a bude třeba dalších náročných postupů, jak ho toho všeho chudáka zbavit. Když jsem jeho stav vylíčila takhle zjara v salónu pro zvířátka, málem na mě hnali zvířecí sociálku, jak může být angorský kocourek venku, v zimě (v mrazech má pelíšek v garáži…ovšem ani to příliš nepomohlo), nečesaný, neopečovávaný…no hrůza děs, byla jsem opravdu slovně lynčována, a asi si o mě budete myslet totéž, ale já jsem prostě od mala zvyklá, že kočky běhají po zahradě, občas mi skočí na klín, občas je 3 dny nevidím a občas mi sedí na nejměkčím polstru na nejpohodlnějším křesle – na to mají obzvlášť geniální čich – a vzhledem k tomu, že u nás doma žijí tááákhle dlouho, jsou asi vcelku spokojené. Nicméně na salon jsem už neměla nervy (však víte) a manžel též odmítl tuto anabázi podstoupit osobně, a tak jsem jela se studem zakoupit holící strojek na zvířátka. Ovšem zde nastoupil manžel a upadl do značné deprese poté, co zjistil, že do strojku na kocourka (který použijeme max 1x za rok a to předpokládám, že letos budu pravidelně vyčesávat!!!) jsem investovala asi tak 10x tolik než do jeho strojku, kterým si holí hlavu každý týden. Kocourek hrdina nakonec zvládl kastraci i oholení hřbetu v jednom týdnu, což jsem i já těžko překousávala, ovšem jeho ego to hrdě zvládlo a dnes je to opět náš už zase dlouhosrstý hrdý Dante válející se čím dál častěji na tom nejměkčím křesle s nejlepším výhledem na řeku (myšky ho už moc nezajímají, už se nestává že bych ho 3 dny neviděla, neboť v přírodě tak měkce pravděpodobně není)… Manželovo ego to nakonec také zvládlo, takže vidím, že mám kolem sebe vcelku statečné samce, sláva jim! A sláva naší trpělivosti se o ně starat, ať je jejich stav jakkoliv zubožený! Zuzii, přeji Vám krásný den s mazlíčky a omlouvám se, že jsem se tak trošku hodně rozepsala!! :-))) Páá*

    Odpovědět
    • Peti, moc děkuji za opravdu podrobný komentář, jen víc takových:-) Naše Mici je také napůl venkovní.. respektive si chodí ven a domu jak se jí zlíbí. Jsem holka z vesnice a když jsem byla malá, znala jsem v podstatě jen kočky venkovní…. i ty dlouhorsté 🙂 Krásné dny a hodně radostí se všemi domácími mazlíčky 🙂 Zuzka

      Odpovědět
  3. Zuzko, máte krásné mazlíčky ? Já mám kromě pejska, taky králíka, šneka, hada, pagekona, ale hlavně dvě báječné děti ? To jsou nejlepší mazlíci . Krásný den všem ?

    Odpovědět
  4. Zuzanko moc bych potřebovala nějaký menší lapač čeká mě asi hodně bezesných nocí tak jestli to ještě jde já vím že si psala že budou poslední no zkouším to pěknou neděli vám přeji.

    Odpovědět

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Item added to cart.
0 items -